Společnost Freudenberg-NOK India staví nový závod na severu Indie. Při plánování hraje hlavní roli udržitelnost a energetická účinnost. Závod v Čennaí poskytuje názornou lekci.
Společnost Freudenberg Sealing Technologies (FST) organizačně spojila témata „udržitelnosti“ a „neustálého zlepšování“ v rámci Corporate Lead Function Lean/GROWTTH & Sustainability. S myšlenkou v pozadí „plýtvání je plýtvání“ se zde šetří a optimalizují zdroje, čas a energie. Lea Harmeningová, koordinátorka udržitelnosti, shrnuje, jak a proč: „Aspekty udržitelnosti můžeme začlenit do každého zlepšení. Spolupracujeme se všemi pobočkami, abychom postupně snižovali emise CO2 a nakonec dosáhli CO2 neutrality, o kterou FST usiluje.“
Harmening je jedním z pěti koordinátorů „udržitelnosti“, kteří se věnují úkolům udržitelnosti v rámci celé FST. Tento tým se také stará o nové lokality, a to dlouho předtím, než jsou vykopány první základy. V současné době se to týká lokality Morinda na severu Indie. Zde Freudenberg-NOK India (FNI) – společný podnik s japonským partnerem NOK – plánuje výstavbu nového výrobního závodu. Ten by měl být uveden do provozu na konci roku 2024 a nahradit stávající aktivity v Basmě.
Fotovoltaika na střeše
Díky tomuto stavebnímu projektu se FNI může poučit z dobrého příkladu ve své zemi. Před několika lety otevřela společnost nový závod v Čennaí, centru indického automobilového průmyslu, a již zde stanovila standardy v oblasti udržitelnosti. Například závod vyrábí vlastní ekologickou elektřinu pomocí vlastního fotovoltaického (FV) systému o výkonu 1 000 kilowattů. Žádný jiný systém ve světě Freudenberg není tak produktivní a pokrývá až 30 % místní potřeby elektřiny. Není divu: v Čennaí svítí slunce více než 3 300 hodin ročně.
Venkovní teploty v tropickém a vlhkém podnebí jsou odpovídajícím způsobem vysoké. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia nejsou neobvyklé. Aby byly pracovní podmínky pro zaměstnance snesitelné, je budova v Čennaí plně izolovaná a klimatizovaná. „Chlazení je největším spotřebitelem fotovoltaického systému,“ vysvětluje Karl Ludwig Stein, koordinátor udržitelnosti. I zde se pracoviště zaměřuje na efektivitu prostřednictvím rekuperace energie: odváděný vzduch z budovy se využívá k ochlazování předem ohřátého čerstvého vzduchu. Další ekologickou zajímavostí v Chennai je vlastní čistička odpadních vod, která čistí veškerou odpadní vodu a téměř veškerou ji vrací zpět do sítě.
FNI bude v Morindě pokračovat v cestě nastoupené v Čennaí. Tam, na severu Indie nedaleko Himálaje, jsou klimatické podmínky příznivější; alespoň v noci teploty klesají, což snižuje celkovou potřebu chlazení a energie. Fotovoltaický systém na celé dostupné ploše střechy, kompletní izolace budovy a chlazení haly budou standardem i v nové lokalitě.
Sledování spotřeby energie pro transparentnost a efektivitu
Bezproblémové sledování spotřeby energie je u nových budov FST standardem. To je i případ Morindy. To vytváří transparentnost několika způsoby. Zaprvé okamžitě rozpozná, když se spotřeba elektřiny, vody nebo stlačeného vzduchu vymkne kontrole. Proč je základní zatížení o víkendu nebo v noci příliš vysoké? Jak lze zabránit špičkovému zatížení? Monitorování poskytuje údaje, které umožňují identifikovat příležitosti k optimalizaci procesů. Tímto způsobem lze zavést optimalizace procesů, které zlepší energetickou účinnost. Zároveň tato data umožňují v budoucnu poskytovat zákazníkům informace, například o emisích CO2 na jeden díl. „Takových dotazů v poslední době rychle přibývá, a to nejen z automobilového průmyslu,“ říká Harmening.
Dvě technické zajímavosti se týkají vytápění fosfátovacích zařízení a čištění odpadního vzduchu pro nátěrové hmoty v Morindě. „Díky vysoké účinnosti je mnohem efektivnější vyrábět teplo elektricky pomocí tepelného čerpadla namísto fosilních paliv,“ vysvětluje Stefan Wernz, koordinátor udržitelného rozvoje. Stále více majitelů domů se pro něj například ve svých domech rozhoduje. V průmyslovém procesu s požadavkem na vysokou teplotu 95 stupňů Celsia, jako je například fosfátování, však prosté tepelné čerpadlo nestačí. Pro vytápění těchto systémů v novém závodě se plánuje použití vysokoteplotních tepelných čerpadel, což je u FST poprvé. „K napájení tepelných čerpadel využíváme odpadní teplo z klimatizačních systémů,“ vysvětluje Wernz.
Mikroorganismy jako čističe odpadního vzduchu
Biologické čištění odpadního vzduchu z procesů nanášení nátěrových hmot je také energeticky účinné a ekologické. Stein vysvětluje, jak to funguje ve společnosti FST v závodech v Kufsteinu a Reichelsheimu a brzy také v Parets del Vallès: „Odsávaný vzduch se takříkajíc prohání kompostem. Mikroorganismy v něm provádějí čisticí práce a metabolizují uhlovodíky obsažené v rozpouštědlech na vodu a CO2. To znamená, že není potřeba žádné další topné médium a k čištění odpadního vzduchu se nemusí spalovat žádný plyn.“ Alternativně – na rozhodnutí se ještě čeká – by se v Morindě mohl používat mokrý skrubr, v němž voda pohlcuje rozpouštědla a další znečišťující látky. Tato odpadní voda by se pak čistila ve vlastní čistírně odpadních vod – samozřejmě biologicky. Ve střednědobém horizontu chce společnost FST uzavřít kapitolu konvenční regenerativní termické oxidace (RTO) odpadního vzduchu ve všech svých závodech.
Vzhledem k časovým a místním podmínkám již nelze v Morindě realizovat další ekologický proces: V Morinda je možné provádět další proces ochlazování půdy. Na rozdíl od geotermální energie se „geotermální teplo“ – neboli čerstvé teploty v zemi – nevyužívá k vytápění, ale k chlazení systémů a procesů. Společnost FST na tuto technologii spoléhá ve svém americkém závodě v Necedah ve Wisconsinu.
„Z našich návštěv na místě máme následující dojem: V Indii je motivace a odhodlání k energeticky účinným a udržitelným řešením velmi vysoká,“ uvádějí shodně Stein a Wernz. Jejich kolega Harmening to potvrzuje. V rámci online školení diskutovala o koncepci udržitelnosti společnosti Freudenberg s celou řadou účastníků z Indie a probírala možné úspory energie. „Zaměstnanci v Indii jsou aktivní, pokud jde o zvládnutí obrovského úkolu, kterým je neutralita CO2,“ říká. Ve Weinheimu se již také osobně setkala s Mallikem Santoshem Kumarem, vedoucím oddělení Lean/GROWTTH v Indii, a navázala dobrý pracovní vztah založený na důvěře.
